11.11.
Svatý MARTIN
Na svatého Martina
krajina už usíná.
Bílá vločka padá k zemi,
jak drahokam vybroušený.
Pospíchejte milí, zlatí,
než se první snížek ztratí.
Jenom Martin na koni
určitě ho dohoní.
Svátek svatého Martina býval jedním z nejoblíbenějších svátků roku, v domácnostech bylo veselo. Děti čekaly na první sníh, hospodyně pekly svatomartinskou husu, martinské rohlíky a koláče, zkrátka posvícení, jak se patří. V dnešní době se však ve městech a na vesnicích konají dětmi velmi oblíbené svatomartinské lampionové průvody, jejichž součástí může být i jízda svatého Martina na bílém koni.
PŘÍBĚH
Kdysi dávno (roku 316 n.l.) se v rodině vojáka narodil syn, kterému dali jméno Martin. Otec si vždy přál, aby z Martina byl taky statečný voják, jako byl on sám. Martin však nerad bojoval, měl rád zvířata a rád si povídal s lidmi. Když ale vyrostl, otec jinak nedal a v patnácti letech ho donutil stát se vojákem.
Legenda vypráví, že jedné chladné podzimní noci, kdy foukal studený vítr a dokonce začal padat i první sníh, se Martin vracel na svém bílém koni z bitvy do města. Na ulici uviděl polonahého žebráka, který ho žádal o almužnu. Jelikož u sebe Martin neměl jídlo ani žádné peníze, rozhodl se žebráka ochránit aspoň před chladem. Rozetnul svůj vojenský plášť na dvě poloviny a jednu mu daroval. V tu noc se mu zdál sen, ve kterém se mu zjevil Ježíš Kristus oblečený právě do této poloviny pláště. Děkoval mu a požádal ho, aby i nadále pomáhal lidem, kteří to potřebují. Ráno, když se probudil, tak byl jeho vojenský plášť opět celý. Po tomto zážitku se Martin nechal pokřtít, opustil armádu, začal žít skromným životem, pomáhat lidem a založil klášter.
Jízdní vojáci uctívali Martina jako svého ochránce a ochránce svých koní. Prostý lid ho považoval za ochránce domácích zvířat, zejména hus. Později se stal patronem kovářů, dalších řemeslníků a vinařů.
Svátek Martina se slaví 11. listopadu proto, že v tento den svatý Martin zemřel, nebo podle jiných zdrojů měl pohřeb (roku 397).
TRADICE & SYMBOLY
SVATOMARTINSKÁ HUSA – Za celý svůj život Martin udělal pro lidi spoustu dobrého. Lidé ho měli rádi a chtěli ho zvolit biskupem. Do toho se Martinovi moc nechtělo, a tak se schovával před zvolením ve chlévě s husami. Husy o však svým kejháním prozradily, a tak se nakonec Martin biskupem přece jen stal.
Proto se na svátek sv. Martina vždy podle tradice pekla pěkná vykrmená husička za to, že ho tenkrát husy prozradily.
SVATOMARTINSKÉ VÍNO – Svatomartinská vína jsou prvními víny daného ročníku. Pokud se mladé svatomartinské víno vyvede, znamená to, že bude kvalitní celý ročník. Obecně uznávaná zvyklost říká, že Svatomartinským vínem si můžete přiťuknout právě na sv. Martina 11. listopadu v 11 hodin. Od této chvíle se smí podávat a nastává doba ochutnávek, svatomartinských hodů i velkých slavností.
SVATOMARTINSKÉ PEČIVO – Z kynutého těsta se peklo pečivo – rohlíky, koláče s povidly a mákem ohnuté do tvaru podkovy. Legendy vysvětlují, proč byly martinské rohlíky zahnuté. Buď proto, že to jsou podkovy koně svatého Martina. Nebo podle druhé legendy, měl Martin macechu, která ho chtěla rohlíkem otrávit. Aby poznala na pekáči, který je ten otrávený, zahnula rohy. Po vytažení plechu z trouby však byly rohlíky zahnuté všechny.
PRANOSTIKY
Přišel k nám bílý kůň, zalehl nám celý dvůr.
Svatý Martin přijel na bílém koni.
Když na sv. Martina mráz uhodí, na rok dobré víno se urodí.
Na svatého Martina, bývá bílá peřina,
Na svatého Martina drž se, synku komína!
Přijede-li Martin na bílém koni, Metelice za metelicí se honí.
Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Přijede-li na šedém (mlhy), bude zima střídavá, přijede-li na žlutém (sucho), přijde zima tuhá a suchá.
Co je to pranostika?
- Jedná se o průpovídku, kterou často dáváme do souvislosti s dlouhodobou zkušeností ročního období.
Pohybové hry:
Na husičky:
Dvě děti – Slunce a Měsíc – stojí proti sobě a tvoří vzpažením bránu.
Ostatní děti – husičky – chodí v zástupu kolem brány a drží se v pase.
Brána říká: „Husičky, husičky, poleťte!“
Husičky: „Nesmíme.“
Brána: „Pro koho?“
Husičky: „Pro pána.“
Brána: „Pán není doma, jel do Berouna
pro bílého berana
se zlatýma rohama.“
Husičky táhnou – běží – do brány a křičí: „Kejha, kejha, kejha, kejha!“
Když chce proletět poslední, brána se zavře a husička uvázne mezi Sluncem a Měsícem.
Brána se ptá: „Husičko, kdes byla?“
Husička odpovídá: „V zahrádce.“
Brána: „Co s tou zahrádkou?“
Husička: „Sázet salát.“
Brána: „Co s tím salátem?“
Husička: „Jídlo mít.“
Brána: „Za to musíš, husičko, naše být.
Komu se dáš? Sluníčku nebo Měsíčku?“
Husička si vybere a postaví se za toho, komu se dala.
Hra se opakuje. Když jsou chyceny všechny děti, začnou se „Slunečníci“ a „Měsíčníci“ přetahovat přes čáru.
Při větším počtu dětí zkrátíme dialog mezi branou a chycenou husičkou nebo mohou děti vytvořit více bran. [3]
Na vojáky:
Potřebujeme papírové vojenské čepice, pro každé dítě jednu.
Na švédských lavičkách jsou rozloženy v řadě papírové čepice.
Děti pochodují po obvodu tělocvičny. Rytmus jim udáváme bubínkem nebo slovem.
Učitelka jmenuje postupně děti, které pochodují nejlépe v daném rytmu a s pěkným držením těla i hlavy.
Vybrané děti si nasadí čepice a jdou vnitřním okruhem v protisměru.
Učitelka opravuje, upozorňuje na vzorné vojáky, až se postupně zařadí všechny děti.
Hru můžeme zpestřit i některými povely, jako např.: Čelem vzad! Pozor! Pohov! apod.
Na myslivce:
Děti stojí ve velkém kruhu. Jedno dítě, myslivec, je uprostřed kruhu a má v ruce míč, kterým se snaží zasáhnout zajíce.
Děti, zajíci, uhýbají, uskakují, ale z kruhu se nesmějí vzdálit.
Zasažené dítě se stává pomocníkem myslivce. Pomocníci mohou míč jen sbírat, ale sami nestřílejí.
Po určité době učitelka myslivce vymění a pomocníci se vracejí zpět do hry.
TIPY NA VYRÁBĚNÍ:
❆ Sv. Martin
barevné papíry
dva stejné proužky bílého papíru
tužka, fixy, pastelky (+ bílá, zlatá)
nůžky, lepidlo
Bílé pruhy papíru přehneme a přilepíme k sobě do tvaru koně - na jednom konci můžeme zastřihnout rohy dokulata. Potom postupně lepíme další části. Tělo - plášť vytvoříme z červeného čtverce, který přehneme z jednoho rohu doprostřed - podél uhlopříčky. Nakonec dokreslíme zlatou pastelkou hvězdičky a bílou sněhové vločky.
❆ HUSA
bílý výkres
tužka, černá fixa
nůžky
oranžový papír
lepidlo
Jednoduché vyrábění pro menší děti. Ty si obkreslí svoji ruku na bílý papír, tu pak vystřihnou a dokreslí/dolepí do podoby husy. Prsty (peří) můžete nechat tak, jak jste je obkreslili, nebo je ohnout směrem dolů.
Žádné komentáře:
Okomentovat